Stupeň krytí u svítidel: chyba, která zničí celé koupelnové osvětlení

Příkon je druhá past. Staré svítidlo s objímkou E14 mohlo být dimenzováno na 40 W klasické žárovky. LED zdroj se stejným světelným tokem má třeba 5 W, takže sedí. Ale výkonný LED zdroj 15 W v malé uzavřené objímce se přehřeje, i když má správnou patici. U halogenových zdrojů GU10 platí, že 50W halogen nahradíte 5W LED, ale jen pokud objímka unese teplo. Keramická objímka snese víc než plastová. Když je objímka plastová a zdroj je výkonný, raději volte nižší příkon.

Praktický postup je vždy stejný: nejdřív vylučte žárovku, pak spínač, nakonec zapojení. Pokud si na cokoliv netroufáte, zavolejte odborníka. Elektřina neodpouští improvizaci a ušetřené peníze za opravu nevyváží riziko požáru nebo úrazu. Blikající světlo není jen estetický problém, je to signál, že v obvodu něco není v pořádku.

První zásadní chyba je uzavřené svítidlo. Skleněný kryt nebo těsné stínítko, které designově vypadá dobře, nedovolí teplu unikat. LED dioda v něm pracuje na vyšší teplotě, než na jakou byla navržena, a její životnost se zkracuje klidně na polovinu. Pokud výrobek nese označení, že je vhodný do uzavřených svítidel, respektujte to. Není to marketing, je to teplotní limit.

Praktický postup: změřte vzdálenost od zdroje vody, zjistěte, co tam skutečně stříká nebo teče, a podle toho zvolte IP. Nad umyvadlo stačí IP44, do sprchového koutu dejte IP65, na zahradní sloupek IP54, k jezírku IP67. Vždy zkontrolujte, že kabelová průchodka je utažená a že svítidlo není namontované vodorovně tam, kde má voda odtékat. A hlavně: nikdy nepoužívejte běžné interiérové svítidlo venku jen proto, že je schované pod převisem. Vlhkost a mráz udělají své.

Jak zjistit, co přesně bliká Než začnete cokoliv rozebírat, vypněte příslušný jistič a ověřte, že v obvodu není napětí. Potom zkuste žárovku vyměnit za jiný typ – ideálně klasickou odporovou. Pokud blikání zmizí, je problém v typu zdroje, ne v instalaci. Když bliká i obyčejná žárovka, hledejte chybu ve spínači nebo v tom, jak je zapojen nulový vodič. Pozor na to, že některé levné LED zdroje blikají i při minimálním proudu, který uniká přes kapacitní vazbu mezi vodiči ve zdi.

Výměna světelného zdroje vypadá jako banální úkon, dokud člověk nestojí na židli s prasklou žárovkou v ruce a neví, jestli má vypnout jistič, nebo stačí vypínač. Většina zbytečných problémů vzniká právě z podcenění přípravy. Nejprve zjistěte, jaký typ zdroje v tělese skutečně je – klasická žárovka, halogen, kompaktní zářivka, nebo LED. Podle toho se liší patice i požadavky na manipulaci. Nikdy nesahejte na skleněnou část halogenové žárovky holou rukou; mastnota z kůže způsobí nerovnoměrné zahřívání a zdroj předčasně praskne.

Třetí možností je indukce. Vede-li vodič k vypnutému svítidlu dlouhou trasu souběžně s jiným vodičem pod napětím, indukuje se v něm malé napětí. To stačí k slabému blikání citlivých zdrojů. Pomáhá zkrátit trasu, oddělit vodiče nebo použít stíněný kabel. Čtvrtou příčinou bývá vadný vypínač, jehož kontakty nedosedají dokonale a při vypnutém stavu propouštějí mikroskopický proud. Pátou je samotný zdroj světla, který je přecitlivělý na jakékoliv rušení v síti.

Nejčastější viník se skrývá ve spínači se zabudovanou signalizační diodou. Ta potřebuje ke svému svícení nepatrný proud, který protéká i v okamžiku, kdy je světlo vypnuté. U klasické žárovky se tento proud ztratí, ale u úsporné zářivky nebo LED zdroje stačí k tomu, aby se v jeho napájecím obvodu začaly periodicky nabíjet kondenzátory. Výsledkem je krátký záblesk několikrát za sekundu. Řešením je buď výměna spínače za provedení bez diody, nebo doplnění odporu paralelně ke svítidlu.

Druhou častou příčinou je špatně zapojený přepínač, takzvaný střídavý obvod, kde je fáze přivedena na špatnou svorku. Pokud je vypínač zapojen do nulového vodiče místo fázového, zůstává na svítidle trvale napětí a stačí nepatrný svod, aby světlo blikalo. Tuto závadu poznáte podle zkoušečky napětí, která indikuje napětí i po vypnutí. Řešením je přepojení vodičů tak, aby spínač přerušoval fázi, ne nulu.

Pokud ani po těchto úpravách odlesky nezmizí, zbývá poslední možnost: clona nebo kryt nad monitorem. Stačí kus kartonu nebo plastu připevněný nad horní hranu displeje, který odstíní světlo přicházející shora. Není to estetické, ale funguje to lépe než jakákoli fólie. A nezapomeňte na prach – i tenká vrstva na obrazovce rozptyluje světlo a vytváří šedavý nádech. Čistěte displej měkkým hadříkem z mikrovlákna, nikdy papírovou utěrkou, která povrch poškrábe.